close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Egyptské pojetí dějin

10. července 2007 v 13:59 | Veronika Svatošová |  Báje a pověsti
Počátek světa chápali staří Egypťané dvojím způsobem, nábožensky a historicko-tradičně. V náboženském smyslu ho nazývali "Poprvé" a mínili jím okamžik, kdy se slunce poprvé vynořilo nad pravodstvem a vznikl život. Počátek v historicko-tradičním smyslu pak spojovali se sjednocením Egypta legendárním panovníkem Menim (Narmerem). Před tímto datem byla vláda bohů.
Egypťané věřili, že bohové svět nejen stvořili, ale dali mu i řád (maat) a jen v souladu s ním bylo možné žít šťastně. Zárukou božského řádu na zemi byl faraon, sám bůh žijící mezi lidmi. Věčný řád však neustále obklopovaly a ohrožovaly síly chaosu a zla, s nimiž bylo třeba vést neustálý zápas a překonávat je. Nástupem každého panovníka na trůn se začal naplňovat věčný ukoloběh, v němž se prolínaly události mytické a skutečné. Část zápasu o svět a řád se odvíjela jako nekonečný mýtus mezi bohy, část se aktualizovala na zemi - byla kultem, svátkem, dějinami.
Panovník musel např. rozdrtit síly zla ve vojenském střetnutí. Když ne ve skutečnosti, tak aspoň symbolicky musel zmasakrovat náčelníky cizích nepřátelských kmenů na stěnách chrámů, které postavil. K jejich stavbě, nebo aspoň rozšíření, byl rovněž zavázán "dějinami a mýtem , neboť měl překonat "vše, co bylo vykonáno od dob předků". Ne vždy však byl názor starých Egypťanů na dějiny tak strnulý. Např. v 18. dynastii došlo doslova ke vzedmutí vlny zájmu o vlastní minulost mezi vzdělanými lidmi, kteří začali navštěvovat památky a obdivovat se jim, jak o tom svědčí nesčetné krátké nápisy, tzv. návštěvnická graffita, s osobními jmény a případně daty a obdivnými poznámkami.
K závažné změně v dosavadním hodnocení vlastní minulosti došlo v pol. 1. tis.př.Kr., za 26. dynastie v době tzv. sajské renesance. Zájem o historii byl tehdy všeobecný, umělci začali studovat "klasická" díla z doby slavné minulosti, významné osobnosti z dávných dob se stávaly hrdiny liter. děl, začaly se opravovat poškozené památky, atd.
Tento zájem často hraničil s nekritickým idealizováním minulosti a byl spíše únikem do dob zašlé slávy a velikoksti Egypta, neboď současnost země, jejeí politické a hospodářské oslabení a stále větší vliv cizinců byly pro mnohé Egypťany pokořující.
Jakkoliv nostalgické a politicky motivované vycházely tyto návraty do slavné mnulosti z přesvědčení o trvání řádu a státu starých Egypťanů. Víra v něj byla pouze otřesena.
Situace se však podstatně změnila v průběhu dalších let a vyvrcholila v době Ptolemaiovské a Římské. Slavná minulost se už nevrátila, Egypťané skutečně prožili kkonec své kultury. Tento prožitek se také odráží v textech, které z této doby pocházejíj. Ztratila se představa vlastní minulosti jako opakujících se cyklů a převládlo definitivně vědomí lineárnosti a nevratnosti dějin.
Při hodnocení celkového vztahu starých Egypťanů k vlastní minulosti bývá vyslovován názor, že ve starém Egyptě neexistovala "idea historie" v moderním slova smyslu, resp. tak, jak je chápána již zhruba dvě a půl tisíciletí.
Nahoře: Tutanchamon na válečném voze útočí na núbijské nepřátele Egypta. Scéna neodpovídá historické skutečnosti, je výrazem mytologické úlohy eg. panovníka udržovat řád vytvořený bohy při stvoření světa. Detail výzdoby dřevěné skříňky z panovníkovy pohřební výbavy. 18. dynstie, Eg. muzeum v Káhiře.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama